Letní setkání Heřmanice Valteřice 2019

Pokud bychom hledali způsob, jak se potkat na nějaké neformální akci ve Valteřicích a Heřmanicích, pak bychom nenašli lepší možnost než na prvním letošním sousedském setkání občanů, které se uskutečnilo v sobotu 13. července. Vím, že si každý občas postěžuje. Především na to, jak se vše kolem nás mění, či naopak, některé věci se opakují jakoby v kruhu, aniž naleznou řešení. Tak jako v minulosti tak i nyní platí, že o obecních věcech by měla být věcná sousedská diskuse, tak aby byl každý spokojen. Poté, co ve Valteřicích skončil provoz místní hospody, je velmi těžké takovou diskusi jakkoli uskutečňovat.

Místní badatel pan Petr Fletcher na jedné ze sousedských návštěv u nás ve Valteřicích na neradostný vývoj reagoval návrhem na zorganizování sousedského setkání, během kterého by prezentoval přednášku o historii Heřmanic, odkud pochází, a též Valteřic. Jedním z cílů bylo též aktivizovat spoluobčany ke sdílení historických pozůstatků a zkušeností. „Pokud by se povedlo takové setkání uspořádat,“ prohodil, „pak by bylo možné setkávat se pravidelně a vytvořit občanskou společnost, která by tlumila postupně omezující se společenský život.“ Je to jistě relativně smělý plán, avšak nevyžaduje přehnané investice či garance a svému účelu snadno poslouží.

Bez technického zázemí se však žádná akce rozhodně neobejde. Vzhledem k možnostem bylo rozhodnuto, aby se 1. sousedské setkání uskutečnilo v hospodě v Heřmanicích, které nyní funguje jako šipkový klub. Myšlenky se ujal starosta Žandova, pan Mgr. Zbyněk Polák, který též na několika organizačních schůzkách postupně umožnil využití party stanu pro případ dešťové přeháňky. Bylo připraveno občerstvení, kotel vynikajícího guláše a párky, jež byly starostou nabízeny spoluobčanům s pomocí Tomáše Tomaštíka. K dobré náladě zahrál Jiří Hošna a Milan Turza z Liberce. Též pro nejmenší si připravil divadelní program pan Jiří Heran.

Den setkání byl skutečně deštivý, avšak chvíli před zahájením vyšlo slunce! Během malé chvíle se prostor kolem hospody zcela zaplnil. Upřímně mě to překvapilo a posílilo v tom, že lidé nejsou lhostejní, jen nemají příležitost se potkávat. Během debat o všedních věcech a s plnými doušky setkání se postupně akce přehoupla do zmiňovaného exkursu do historie s panem Fletcherem. Od lehce překvapených obličejů na začátku se lidé postupně v obrazové prezentaci dojímali tím, jak se postupně Heřmanice i Valteřice měnily a též, jací rozliční občané v našich obcích v minulosti žili či odsud pocházeli. Přestože se v archivech dochovalo jen minimum materiálů, mravenčí prací postupně byla shromážděna řada zajímavých příběhů. Patří mezi ně i návštěva císaře Josefa II. v roce 1778 v Heřmanicích. Vedle fotek školy a některých budov zaujaly též fotky poválečných tříd. V identifikaci osob z roku 1954 všechny neochvějnou pamětí zaujala paní Hrdá. Další prezentace se týkala Valteřic, kde pan Fletcher upozornil na valteřického rodáka Andreje Zenkera (*1762) a jeho manželku Luisu Lambsdorf, kurátorku dětí rusého cara. Především byl ukázán jeho mimořádný přínos pro vznik školy, jejíž provoz byl spuštěn v roce 1838. Zajímavostí je, že v roce 1919 navštěvovalo školu 106 žáků z Valteřic a okolí. Mezi další zajímavosti patřila zmínka o malíři-krajináři Franzi Zenkerovi (*1829 ve Valteřicích, + 1889), absolventa pražské Akademie výtvarných umění u Maximiliana Haushofera. Přednáška byla zakončena velkým a upřímným aplausem!

Asi bych mohl probírat zde, kdo všechno na setkání přišel, či co vše se dále probíralo, ale to není asi podstatné. Důležité je, že se setkání uskutečnilo k radosti a spokojenosti všech. Domnívám se, že minimálně jedenkrát ročně takové setkání je potřeba, abychom se postupně více seznamovali a diskutovali o tom, co nás baví či co nás trápí. Přítomnost starosty je též ideální možnost se o věcech bavit neformálně. Přeji nám všem, abychom se opět za rok setkali na 2. sousedském setkání!

Prof. Tomáš Stopka

Fotky: